Gustav Mahler se narodil v německé židovské rodině 7. 7. 1860 v české obci Kaliště u Humpolce (dnešní kraj Vysočina, tehdy součást Rakousko-Uherské monarchie).

Otec Bernard Mahler ovládal oba zemské jazyky, češtinu i němčinu, jak bylo nezbytné pro venkovského obchodníka. Pracoval jako povozník, snažil se vzdělávat četbou a dosáhnout lepšího postavení. Časem se hospodářsky osamostatnil a pořídil si skromný domek v Kalištích, v české obci s přibližně 500 obyvateli. Byl židovského původu, ale nebyl ortodoxní a neuzavíral se před křesťanským okolím. Přikláněl se k německé kulturní sféře.

Matka Marie, rozená Herrmannová, byla dcerou prosperujícího mydláře z Ledče nad Sázavou.
V Kalištích se narodil i Gustavův starší bratr Isidor (1858, zemřel v dětském věku).

Před koncem roku 1860 se Bernard Mahler s rodinou  stěhuje z Kališť do Jihlavy, kde bydlí v podnájmu v domě čp. 265 v Brtnické ulici (dnes Znojemská 4). Provozuje výčep a palírnu lihovin a jeho živnost dobře prosperuje. Jihlava (německy Iglau), kulturní, společenské i průmyslové centrum regionu, měla tehdy 25 000 obyvatel, ze čtyř pětin německých.

Prvním učitelem malého Gustava byl Jakub Sladký, kontrabasista městské kapely. Od něho a od služebných, které zpívaly české a moravské písně, získal Mahler jeden ze základů své hudebnosti. Jeho dalšími učiteli v dětství byli dirigent jihlavské kapely Franz Viktorin, Jan Brož, místní učitel klavíru, a dále Heinrich Fischer, ředitel kůru ve farním kostele Sv. Jakuba a sbormistr Mužského zpěváckého spolku (Männergesangverein).

1869–1875 byl Gustav řádným studentem jihlavského gymnázia. Neprospíval dobře, ve škole byl roztržitý, nepořádný, duchem nepřítomný.

13.10.1870 vystoupil na prvním veřejném koncertě v Městském divadle v Jihlavě a byl zmíněn pochvalně v místním tisku. Otec ho podporoval, protože nadaný syn – hudebník zvyšoval společenskou prestiž rodiny.

V září 1871 otec poslal Gustava na gymnázium do Prahy, aby mu zajistil lepší vzdělání. Bydlel u zámožné rodiny Grünfeldů, jejíž dva synové Alfred a Heinrich studovali hudbu a později byli vynikajícími interprety. Rodina měla Gustavovi zajistit další klavírní vzdělání. Mahler však ve škole neuspěl, otec ho v březnu 1872 vzal zpět.

5.11.1872  Bernard Mahler koupil sousední dům č.p. 264 v Brtnické ulici (dnes Znojemská 6).

11.11.1872 vystoupil Gustav na veřejné akademii gymnázia k Schillerovu výročí a s velkým úspěchem provedl Lisztovy klavírní variace na Mendelssohnovu hudbu k Shakespearově hře Sen noci svatojánské.
20.4.1873 vystoupil na koncertě v Městském divadle na počest sňatku v panovnické rodině; provedl Thalbergovu klavírní fantazii na téma z Belliniho opery Norma . 17.5.1873 se týž koncert opakoval při příležitosti jubilea místního Mužského pěveckého spolku v sále hotelu Czap v Jihlavě .

1875–1878  byl Mahler posluchačem vídeňské konzervatoře, s velmi dobrými výsledky

1875–1877 z rozhodnutí rodičů pokračuje ve studiu na gymnáziu v Jihlavě jako privatista. Za studií v Jihlavě navázal přátelství na celý život – s Josefem Steinerem, Quido Adlerem (hudební kritik a profesor na katedře hudební vědy ve Vídni), s Emilem Freundem (právník, vyřizoval později např. část pozůstalosti po rodičích), synem učitele hudby a spolužákem Theodorem Fischerem (pozdějším prezitentem jihlavského krajského soudu). Během studií ve Vídni se vracel do Jihlavy o prázdninách a ke zkouškám na gymnáziu.
31.7.1876 koná se koncert konzervatoristů Gustava Mahlera a Richarda Schramla v hotelu Czap. 12.9.1876 pořádá Mahler koncert v hotelu Czap; uvedl zde i své skladby Sonáta pro housle a klavír a Kvartet pro dvoje housle, klavír a violu.
12.9.1877 skládá maturitní zkoušku na jihlavském gymnáziu, jde o druhý pokus, s nevalným výsledkem.
24.4.1879 účinkuje na slavnostním koncertě na počest 25. výročí sňatku císařského páru v Městském divadle v Jihlavě.

V září 1882 diriguje v Městském divadle v Jihlavě dvě představení operety Franze Suppé Boccaccio.

10.1.–17.3.1883 angažmá v Městském divadle v Olomouci, zprostředkované vídeňskou agenturou Lewy; Mahler nahrazuje uprchlého kapelníka. Olomouc (Olmütz,16 000 obyvatel ze dvou třetin německých) má divadlo ve špatném stavu po stránce technické, finanční i umělecké. Ředitel Emanuel Raoul v březnu provoz ukončil. Mahler musel bojovat s provinčními podmínkami, ale získal divadelní zkušenosti a seznámil se s repertoárem.

11.8.1883 vystupuje naposledy v Jihlavě jako klavírista a dirigent na akademii v Městském divadle pořádané ve prospěch Červeného kříže. Zjišťuje neutěšený stav chudnoucí rodiny s nemocným otcem. Žijí zde sourozenci Alois, Justina, Otto a Ema. Od této doby Mahler posílá rodině finanční podporu.

1.8.1885–15.7.1886 je druhým kapelníkem Královského zemského německého divadla v Praze [Königlich deutsches Landestheater in Prag, dnes Stavovské divadlo]. Již v prosinci 1884 se Mahler se zajímal o angažmá u ředitele Neumanna, který tehdy působil v Brémách.  Neumann ho nemohl okamžitě zaměstnat, ale přijal ho v sezoně 1885/86, kdy přebíral jako ředitel německé divadlo v Praze. Mahler zde byl titulárně druhým kapelníkem, ve skutečnosti plnil úkoly prvního kapelníka, když designovaný první kapelník Anton Seidl nedodržel smlouvu a po několika týdnech Prahu opustil.
Mahler měl v Praze příležitost  dirigovat významná díla kmenového repertoáru (Mozart: Don Giovanni, Così fan tutte, Beethoven: Fidelio). Na přelomu let 1885/86 nastudoval pražské premiéry prvních dvou částí Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen), Zlato Rýna a Valkýra (Das Rheingold, Walküre) a dirigoval i symfonické koncerty. V únoru 1886 řídil mimo jiné Beethovenovu Devátou symfonii. Obdržel děkovný a obdivný dopis od skupiny nadšených posluchačů z akademických kruhů.
Na dalším koncertě 18.dubna 1886 dirigoval mimo jiné poprvé v Praze část Brucknerovy symfonie a poprvé se uvedl jako skladatel : tři jeho písně zpívala za jeho klavírního doprovodu sopranistka Betty Frank.
Navštívil vícekrát české Národní divadlo, vážil si jeho uměleckých sil a velmi se zajímal o české skladatele, zejména o Smetanu a Dvořáka.
Jeho pražská smlouva končila 15. července, již několik dní před tímto datem Prahu opustil.

18. 8. 1888 dirigoval pražskou premiéru opery Die drei Pintos (Tři Pintové), kterou připravil z nedokončeného Weberova rukopisu. Proti původním předpokladům zůstal v Praze do 31. srpna, protože čekal na dokončení jednání o svém nastávajícím angažmá v Budapešti, a dirigoval ještě několik repríz.

Po smrti rodičů (1889) Mahler prodal oba domy v Jihlavě. Rodiče jsou pochováni na židovském hřbitově v Jihlavě. Po té se Mahler do města již nevracel, ale měl zde stále domovské právo i s rodinou, byl občas v písemném styku s městským úřadem a zejména si dopisoval s přáteli, např. s učitelem hudby Fischerem.

V červenci 1889 a v červenci 1891 navštívil Mariánské Lázně.

Za svého působení v Hamburku (1891-1897) nastudoval Smetanovy opery Prodanou nevěstu, Hubičku a Dvě vdovy. K jeho nejbližším přátelům patřil skladatel Josef Bohuslav Foerster, který působil v Hamburku jako novinář a učitel. Jeho žena Berta Lautererová-Foersterová byla sopranistkou Mahlerova hamburského operního souboru, podobně jako barytonista Vilém Heš. Oba Mahler později angažoval do Dvorní opery ve Vídni.

13.4.1896 uvedl Mahler v Hamburku premiéru Foersterovy Třetí symfonie.

4.10.1897 po nástupu do Dvorní opery ve Vídni nastudoval (ve vlastní úpravě) Smetanovu operu Dalibor.

26.1.1898 udělila pražská Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen) Mahlerovi finanční podporu na tisk provozovacího materiálu prvních tří symfonií a jmenovala ho svým dopisujícím členem.

3.3.1898 dirigoval Mahler v pražském německém divadle svou První symfonii. Po koncertě se zúčastnil slavnostní večeře pořádané v bytě ředitele Neumanna, kde se setkal s mnoha osobnostmi české i německé umělecké Prahy.

4.12.1898 řídil Mahler na koncertě Vídeňské filharmonie ve Vídni premiéru Dvořákovy Písně bohatýrské  za osobní účasti Antonína Dvořáka, který přijel na Mahlerovo pozvání. Kromě Písně bohatýrské byl na programu Brahms, Mendelssohn a Haydn. Koncert měl velký úspěch.

4.6.1899 dirigoval v německém divadle v Praze Beethovenovu Devátou symfonii  na závěr festivalu Wagnerových oper.

3. 12. 1899 dirigoval na koncertě Vídeňské filharmonie ve Vídni Dvořákovu symfonickou báseň Holoubek.

2. 12. 1900 dirigoval na koncertě Vídeňské filharmonie ve Vídni Smetanovu předehru k opeře Libuše a symfonickou báseň Vltava z cyklu Má vlast.

Na jaře 1901 chtěl Mahler uvést Dvořákovu Rusalku (premiéra v Praze 31.3.1901) a vyžádal si z pražského Národního divadla klavírní výtah. Po Dvořákově návštěvě ve Vídni zadali společně libreto k německému překladu. Dvořák váhal podepsat smlouvu  a nebyl spokojen s podmínkami. K provedení Rusalky ve Vídni nakonec nedošlo.

3.10.1903 uvedl Mahler ve Vídeňské opeře balet svého přítele Oskara Nedbala Pohádka o Honzovi  (premiéru řídil skladatel 24. 1. 1902 v Praze).

18.12.1903 Oskar Nedbal dirigoval v Praze Mahlerovu Druhou symfonii na koncertě České filharmonie. Přítomna byla Alma Mahlerová.

25.2.1904 dirigoval Mahler na koncertě německého divadla v Praze svou  Třetí symfonii.

21.5.1908 příjel Mahler do Prahy. 23. 5. dirigoval zahajovací koncert abonentního cyklu v rámci Jubilejní výstavy obchodní a průmyslové komory na výstavišti v Holešovicích. Program: Beethoven: Předehra Coriolan, Smetana: Předehra k opeře Prodaná nevěsta, Wagner: Předehra k opeře Tristan und Isolde a k opeře Die Meistersinger von Nürnberg .
Výstavní orchestr byl složen z členů České filharmonie a dvaceti hráčů orchestru německého divadla. Mahler si českých hudebníků vážil a psal své manželce, že "orchestr je výborný a poddajný."

19.9. 1908 dirigoval Mahler závěrečný abonentní koncert téhož výstavního cyklu, na němž byla uvedena světová premiéra jeho Sedmé symfonie. Hrál opět Výstavní orchestr se dvěma koncertními mistry, složený z hráčů České filharmonie a německého divadla. V Praze bylo přítomno mnoho Mahlerových přátel a spolupracovníků, kteří též pomáhali při přípravě koncertu.

19.2.1909 v Metropolitní opeře v New Yorku dirigoval Mahler poprvé v Americe Smetanovu operu Prodaná nevěsta s Emmou Destinnovou v roli Mařenky. Představení se hrálo v německém překladu a Mahler, jak bylo pravidlem, provedl četné úpravy v hudebním znění a instrumentaci.

12.3.1909 dirigoval v Metropolitní opeře představení Wagnerovy opery Tristan a Isolda s Karlem Burianem v roli Tristana.

5.2.1910 dirigoval na koncertě Newyorské filharmonie Dvořákovu symfonii Z nového světa.
S tímto orchestrem provedl Mahler i další Dvořákovy a Smetanovy skladby.